| Dvouvrtulové motorové remorkéry, neboli také muzikanti a erky | |
| výkonu 300 k pro ČSPLO | |
| Hiistorie stavby | |
| Tak jak postupně narůstaly nároky na přepravní objemy, zvyšovala se poruchovost nejstarších parních | |
| remorkérů a některé závady se staly již zcela neodstranitelné, jako byly lomy klikových hřídelí. Nastala | |
| tedy nutnost uvažovat o náhradě za dosluhující vlečné jednotky, což vedlo ke konci padesátých let k | |
| objednávce sedmi nových motorových remorkérů. Projekt byl vypracován v národním podniku NAVIKA | |
| v Praze na Smíchově, kde byla sostředěna celostátně projekční činnost v oboru výroby plavidel a to | |
| nejen pro potřeby tuzemské, ale i pro export.vedením projekčních prací byl pověřen Ing. Petr Bílý, bývalý | |
| pracovník Čs. Plavby oderské.Výroba byla zadána národnímu podniku České loděnice a vlastní výrobní | |
| dokumentaci zpracovala konstruční kancelář mělnické loděnice, závodu 02 Č.L. Zde byla též realizována | |
| postupně výroba všech sedmi objednaných plavidel. Výrobce upřesnil podmínky pro provoz: bude se | |
| jednat o říční plavidloopatřené vlečným zařízením pro vlůečení nákladních člunů a bude určeno pro | |
| vlek na řekách Vltavě, Labi, Odře a spojujících kanálech, a jeho výzbroj bude odpovídat plavebním | |
| podmínkám na těchto vodních cestách. Stavba remorkérů proběhla v létech 1958 až 1961 a lodě nesly | |
| původně jména osobností považovaných tehdy za významné. Lodě byly označeny a dodány takto: | |
| 1. Jan Neruda 1958 od roku 1964 R 5 | |
| 2. Mikoláš Aleš 1959 R 1 | |
| 3. Bedřich Smetana 1960 R 6 | |
| 4. Antonín Dvořák 1960 R 2 | |
| 5. Jan Šverma 1961 R 7 | |
| 6. Julius Fučík 1961 R 3 | |
| 7. Vítězslav Nezval 1961 R 4 | |
| Konstrukce, hlavní parametry | |
| délka největší Lmax 31,5 m | |
| délka mezi svislicemi L 30,0 m | |
| šířka největší Bmax 6,3 m | |
| šířka konstrukční B 6,0 m | |
| boční výška H 2,3 m | |
| výška pevného bodu Hv 4,1 m | |
| hmotnost prázdné lodi 108,0 tun | |
| nosnost 17,0 tun | |
| výtlak plný V 125,0 tun | |
| součinitel plnosti výtlaku 0,62 | |
| rychlost solo 18 km/hod | |
| rychlost při remorkáži 10 km/hod | |
| akční radius 1300 km | |
| nezávislost plavby 19 dní | |
| posádka 4 členná | |
| tažná síla při 10 km/h 3700 kp | |
| Celosvařovaný lodní trup byl příčně vystužen soustavou žeber, podélně vystužen dvěma páteřnicemi a | |
| pod poalubou rozdělen čtyřmi vodotěsnými příčnými přepážkami na pět samostatných prostorů. Plechy | |
| obšívky byly na přídi zesíleny, aby loď vyhovovala pro plavbu v ledové tříšti. Strojní zařízení tvoří dva | |
| vznětové (naftové) motory typu ŠKODA 6L 160 B přeplňované turbodmychadly, vyráběné v Plotišti. | |
| Turbodmychadla poháněná výfukovými plyny umožňují zvýšeným tlakem ve válcích motorů spalování | |
| většího objemu palivové směsi a tím zvýšení výkonu motorů. Každý z motorů má výkon 195 k při 780 | |
| ot/min . Pravý motor le levotočivý, levý motor je pravotočivý. Každý motor je uložen společně s vratnou | |
| skříní na společném rámu. Převodové a vratné skříně zajišťují převod otáček k vrtulím v poměru 1 : 1,8. | |
| Vratné skříně byly u prototypu z dovozu, u dalších vyráběných remorkérů jsou již skříně VSR 6 naší | |
| výroby a na motory jsou jsou napojeny pružnými spojkami. Původní spojky typu HARDY se silenbloky | |
| byly u všech plavidel postupně nahrazeny celogumovými kotoučovými spojkami FLEXI. | |
| mezi oběma motory je zvýšený ochozový můstek, na jehož počátku za vstupem do strojovny je ovládací | |
| pult, který slouží k ovládání hlavních motorů. Ten je propojen pomocí pák a táhel s ovládacím stolem | |
| v kormidelně. Ve stropjovně je na pultu spouštění motorů, palivové páky, reverzní páky, otáčkoměry, | |
| vodní a olejové manometry, manometry dmychadel a další. Na opačném konci můstku umožňují schůdky | |
| přístup k turbodmychadlům, převodovým a vratným skříním, ale i k pomocnému dieselagregátu při | |
| levoboku, a ke stojatému kompresoru. | |
| Pomocný dieselagregát tvoří dvouválcový čtyřdobý motor ŠKODA 2 L 110, který může současně pohánět | |
| dynamo a kompresor, nebo dynamo a záchranné čerpadlo, ale i současně dynamo, komresor a čerpadlo. | |
| Lodní vrtule poháněnéčtřdobými dieslovými motory jsou čtyřkřídlové a mají průměr 1200 mm. Otáčejí se | |
| v Kortových dýzách. Za každou lodní vrtulí je zavěšeno polovyvážené hydrodynamické kormidlo. Ploutve | |
| kormidel jsou svařované a jejich pně jsou vykovány. Kormidla jsou ovládána ručním kormidelním strojem | |
| z kormidelny transmisním a pákovým vedením. | |
| Úpravy a změny | |
| Po dokončení prototypu a vyhodnocení zkušeností s první loédí v plavebním provozu, byl v konstrukční | |
| kanceláři mělnické loděnice výkrtesově zpracován soubor změn, které byly pak uplatněny ve výrobě | |
| následujících šesti remorkérů. | |
| Hranatá kormidelna prototypu, v horní polovině dřevěná, byla u následujících lodí celoocelová s kulatými | |
| rohy, které tvořilo zaoblené plexisklo. Ochoz nástavby před kormidelnou zmizel a ochozy zůstaly pouze | |
| po stranách kormidelny. Nízký, delší komín, byl nahrazen vyšší, dozadu sešikmenou maketou komína | |
| což přispělo k zlepšení boční siluety plavidla. | |
| Zadní palubní nástavba s kajutou strojníkabyla zkrácena a měla na bodích pouze tři kajutová okénka. | |
| Vlečná pacholata byla umístěna na samostatných šikmých stolicích a posunuta více dozadu. | |
| Po dobudování vodní uhelné magistrály na malém Labi z Mělníka do Chvaletic byla u závodu Vnitrostátní | |
| plavby koplexně zrušena vlečná plavba a nahrazena tlačnou remorkáží. Remorkéry řady "R" začaly proto | |
| měnit místa svého působení. Do té doby prošly však postupně generálními opravami v loděnici Křešice | |
| kde kromě výměny obšívkových plechů byly vybaveny novými motory a převodovkami. Proběhla na nich | |
| ještě řada dalších rekonstrukcí včetně snížení kormidelen a montáže tlačnýc čel. | |
| Historie jednotlivých plavidel - stav: jaro 2002 | |
| R 1 (Mikoláš Aleš) | |
| předán městu Praha a po výměně čerpadel za výkonnější slouží pod označením HL - 1 Hasičskému | |
| sboru v Praze. Má trvalé stanoviště na levém břehu Vltavy na Smíchově | |
| R 2 ( Antonín Dvořák ) | |
| byl prodán Iženýrským stavbám Praha, po nich byl majetkem firmy Vltasub. Po zániku firmy | |
| sešrotován. | |
| R 3 ( Julius Fučík ) | |
| je dosud v provozu jako tlačný remorkér R 3, majitel Igor Švercl. | |
| R 4 ( Vítězslav Nezval ) | |
| je dosud v provozu jako tlačný remorkér KON - 3 firmy KONAKL majitel Jan Vinkler. | |
| R 5 ( Jan Neruda ) | |
| byl prodán v roce 1998 do Drážďan firmě Binnenhafen Dresden a slouží jako přístavní remorkér | |
| a ledoborec v Drážďanech, Riese a Torgavě. | |
| R 6 ( Bedřich Smetana ) | |
| byl prodán firmě Železniční stavitelství raha, potom firmě Vltasub. Po zániku firmy byl v roce 2002 | |
| podobně jako R 2 v praze Podbabě sešrotován. | |
| R 7 ( Jan Šverma) | |
| je dosud v provozu jako tlačný remorkér R 7 firmy KONAKL, Jana Vintera, podobně jako R 4/KON 3 | |
| Tímto stručným výčtem pestrých životních osudů jednoho z nejhezčích typů labských plavidel zakončil | |
| pan Zdeněk Bauer vzpomínku na plavidla, která budou ještě dlouho pro svou elegantní siluetu, ale i své | |
| osvědčené výkony přežívat v paměti naší plavecké veřejnosti. Jejich původní oficiální označení DŠMR | |
| 300 (dvoušroubový motorový remorkér) možná v paměti spíše zanikne, než jejich lidové pojmenování | |
| mezi plavci "muzikanti". Patřily ve své době k těm nejvydařenějším po stránce konstrukční i technické a | |
| svědčily o tom, že jsme u nás uměli stavět plavidla opravdu vydařená. | |
| Podle článku Zdeňka Bauera, který byl uveřejněn ve Sborníku k historii lodní dopravy, Labsko-Vltavská | |
| plavba X., vydaného v roce 2004, pro Technické parametry plavidel ČPSL, ČSPLO a ČSPL přepsal: | |
| Pavel Křesťan. - zkráceno. |
