Nová stránka 1

	Malé motorové remorkéry - "traktory"

	úvodem:

	jsem přesvědčen, že současné generace plavců působících od samého začátku u ČSPLO mně dají za
	pravdu, že bez "traktorů" zabezpečujících lodní provoz téměř v každém přístavu, by byla manipulace
	především s vlečnými čluny velmi obtížná. Tyto malé, ale velmi pohyblivé remorkéry byly využívány
	nejenom v přístavech na území republiky, ale i k zabezpečování potřeb plynulého provozu v
	Drážďanech a v Magdeburku. Vyjmenovat všechny jejich činnosti a na žádnou nezapomenout by byl
	velmi těžký úkol. "Splavávat, otáčet, přistavovat, přípřežovat, posádkám ulehčovat, vléci po proudu,
	protahovat mosty"…atd, atd. Byl by to výčet pestrých, méně či více náročných, mnohdy až
	krkolomných a nekončících úkolů. Na traktorech často začínali kapitánští začátečníci, kteří na jejich
	palubách si v mnoha případech vysloužili zaslouženou úctu a obdiv od svých kolegů.

	Níže uvedený text a tabulky jsou převzaty z článku Jiřího Martínka Malé motorové remorkéry ČPSL-
	ČSPO- ČSPLO-ČSPL "traktory". Celý, nezkrácený článek je součástí Sborníku k historii lodní dopravy, Labsko-Vltavská
	dopravy, Labsko-Vltavská plavba IX, z roku 2003.

	Historie stavby:

	O plánu na použití a stavbu prvních traktorů u ČPSL plaveckou i neplaveckou veřejnost informoval
	článek Ladislava Matyse -"Motorové čluny pro vlek lodí na středním Labi", uveřejněný v časopise
	Veřejná doprava č.3 z roku 1946.

	Když byla v roce 1943 zahájena nákladní doprava na "malém" Labi z Mělníka až do Kolína, bylo třeba
	rozšířiti dosavadní park remorkérů, které by v tomto úseku zajišťovaly vlečení člunů. Ze stávajících
	parních vlečných remorkérů se totiž žádný nevešel současně se člunem do plavební komory*. Dvojité
	komorování si vyžadovalo mnoho času a neefektivních zdržení. Proto ĆPSL, které byly známy dobré
	zkušenosti se dvěma motorovými čluny postavenými pro bývalou protileteckou policii, zadala stavbu
	čtyř motorových lodí podobné konstrukce k vleku lodí na středním Labi. Lodní tělesa těchto plavidel
	byla celosvařovaná, čímž se ušetřilo značně na váze. Zmíněné 4 traktory postavené pro ČPSL mezi
	roky 1946 až 1947 byly označeny MOTOR 1 až MOTOR 4.

	Autor článku však opomenul poznamenat, že již v roce 1941 dodala pražská loděnice B. Antropius
	jeden traktor pro ČSPO - oderskou plavbu. Není vyloučené, že se tehdejší vedení ČSPO inspirovalo k
	zavedení tohoto typu remorkéry BAŤA provozovanými na Baťově kanálu. Stavba prvního remorkéru
	nemohla být však zadána loděnici Walter v Křešicích, která tyto "Baťa" remorkéry postavila v roce 1937
	neboť se nalézala v Říši. Traktor byl označen ČSPO VIII (nebo M 8). Pod tímto označením byl ve službě
	až do roku 1952, kdy byl přejmenován na "DYJE".
	*) s vyjímkou plavebních komor Hadík a Obříství (1946)

	Protože se traktory MOTOR 1 - MOTOR 4 na Labi dobře uplatnily objednala si ČPSL další 4 ve větším a
	silnějším provedení. Novostavby byly označeny MOTOR 5 - MOTOR 8.

	Konstrukce:

	trup traktorů má ploché dno, svislé boky a hodně zaoblené outory, přecházející do dobře tvarované
	přídě a do zádě se dvěma vrtulovými tunely. Trupy mají jen malou klenutost paluby a s vyjímkou
	prvních tří staveb nemážádnou sedlovitost. Délka prvního traktoru z roku 1941 16,7 metrů přes palubu
	byla už u dalších staveb zvětšena na 18,5 metru asi za účelem zmenšení ponoru. V této délce bylo
	postaveno 7 dalších traktorů a všechny havarijní čluny. Další dva traktory z roku 1951, MOTOR 5 a 6,
	měly ale délku o 2,5m větší - 21,0 m, protože u nich ČPSL požadovala další kajutu a WC za strojovnou.
	Delší byla i přední část trupu, v které bylo 5 bočních kulatých okének. Poslední dva traktory MOTOR
	7 a MOTOR 8 byly delší pouze o 1 metr - celkem 19,5 m.Šířka trupu prvních 7 staveb byla 3, m (bez
	oděrek), byla u všech dalších zvětšena na 4 metry. Důvodem bylo nahrazení lehkých automobilových
	motorů těžšími a většími lodními motory. Zdařilý podponorový tvar přídě traktorů se neměnil, kdežto
	na dně zádě byly aplikovány nové poznatky o tvaru vrtulových tunelů.

	K podrobnějšímu popsání jednotlivých traktorů nejsou k dispozici podklady. Stručný technický popis
	posledního provedení z roku 1951 podle podkladů z materiálů Českých loděnic n.p.
	vypracovaných v roce 1956 je následující:
	Typové označení : Traktor B 250 k
	název postavených lodí: MOTOR 7 , MOTOR 8
	konstrukce : býv. ČKD-loděnice v Libni v roce 1949-1950
	stavěno: Ústecká loděnice n.p. v roce 1949-1951
	zákazník: ČSPLO n.p. Praha
	plavební oblast a účel: pro přístavní vlečnou službu a vlek na kratší trati na Odře a na Labi
	Klasifikace: dimenze materiálů podle předpisů GL, úřední klasifikaci nemá
	cena: nabídková v roce 1947 byla 2 225 000,- Kč

	Hlavní rozměry :
	Lmax: 19,55 m
	šířka na hlavním žebru: 4,00 m
	boční výše uprostřed: 1,50 m
	ponor největší - Tmax: 0,80 m
	výška pevného bodu nad tímto T: 3,70 m
	součinitel celk. plnosti : 0,625
	výtlak největší : 34,0 m3
	posádka: tříčlenná

	popis lodi:
	těleso je rozděleno čtyřmi vodotěsnými přepážkami na tyto prostory:
	přední kolisní - kajutní - hlavní naftový tank a uhelný sklad - strojovna -zadní prostor s WC - sklad. Ve
	středu lodi je nástavba, která je v zadní části strojovny a nad WC snížena. Napravoboku je vchod do
	strojovny, na zadním čele nástavby je vchod do WC.

	provedení:
	kormidelní zařízení : dvě zavěšená profilová kormidla, celková plocha 0,90 m2 s ručním ovládáním
	transmisí pomocí jednoho segmentu a táhel.
	kotevní zařízení: jedna halská kotva 120 kg na přídi s ručním navijákem s kotevním řetězem
	průměru 15 mm, délky 40 m.
	vlečné zařízení: vlečný odpružený hák, vlečné ocelové lano 12 mm délky 120 m.
	vyvazovací zařízení: příďová a záďová vyvazovací pacholata, 2 vyvazovací konopná lana, 25 mm,
	délky 40 m.
	dorozumívací zařízení a ovládání:
	vzduchová houkačka, elektrická a petrolejová poziční světla, reflektor 100W.
	požární a záchranné zařízení:
	hasící přístroje, 1 záchranný kruh, člunek 3,7 x 1,2 m s výstrojí (nebyl dodáván),
	byl nahrazen větším počtem záchranných kruhů.
	poháněcí zařízení: hlavní motory: 2 ŠKODA 6L 160, nom. Výkon 125 k při 700 ot/min se vzduchovým
	spouštěním.
	revers-reduktor : typ HRS, redukce 2 : 1, mechanické ovládání, případně olejovým
	servomotorem.
	hřídele : o průměru 80 mm ve třech rad. Kluzných ložiskách
	vrtule: ocelolitinové, třílisté s nosným profilem, průměr 1050 mm, stoupání 1015 mm.

	Obytné zařízení a vybavení

	U prvních labských traktorů (H1, H2, MOTOR 1 až MOTOR 4) byla přední zvýšená část trupu rozdělena
	dřevěnými přepážkami na kajutu kapitána, společnou kajutu strojníka a lodníka, kuchyňku a samostatný
	WC. V kuchyňce bylo umístěno i umyvadlo a stojatý kotel ústředního topení, kterým bylo možno také
	vyhřívat strojovnu. U WC, které se nacházelo pod úrovní hladiny bylo použito tak zvaného ponorkového
	záchodu s ručním pístovým čerpadlem ke spláchnutí a současnému vypumpování.

	U "dlouhých" traktorů MOTOR 5 a MOTOR 6 (pozější M 4 a M5) byly v přední části umístěny jenom
	kajuty kapitána, lodníka a kuchyňka. Kajuta strojníka byla umístěna za strojovnu v její nástavbě.
	Vchod do ní byl z levého ochozu. V této nástavbě byl umístěn také WC se samostatným vchodem na
	pravém ochozu. Kajuty v přední části trupu i kajuta strojníka byly vybaveny kamny. V předu to byl
	kuchyňský sporák a otopná pokojová kamna, u strojníka kombinovaný sporák s dvojitým roštem, s
	možností buď vaření nebo vytápění.

	Úpravy a změny

	Během provozu byly na traktorech prováděny různé ůpravy a změny vyvolané zkušeností z provozu
	i snahou o zvýšení jejich výkonu a použitelnosti. Obsluha vratných skříní byla jen ze strojovny, což
	u traťových remorkérů bylo ještě únosné, ale v místním provozu při přesunech plavidel s četnými
	manévry byla obsluha velmi náročná. Toto řešení bylo později nahrazeno novou konstrukcí vratných
	skříní VRS 6, které byly ovládány z kormidelny. Na žádost kapitánů o zlepšení výhledu z kormidelny
	byly konstrukčím oddělením křešické loděnice vypracovány návrhy na zvednutí kormidelny nad úroveň
	přední paluby. Došlo i kzměně na trupu. Jeho přední zvýšená část byla protažena až za úroveň vlečného
	zařízení. Na tuto prodlouženou palubu se pak umisťovaly moderní vysoké kormidelny. Ovládat traktor,
	sledovat a ovlivňovat průběh manévru z traktoru s vyšší komidelnou bylo mnohem pohodlnější.