Motorové nákladní lodě řady BM 500,
	získala ČSPLO, n.p. v polovině šedesátých let minulého století. V této, i pro nás již v poněkud vzdálené době,
	končila u podniku rozsáhlá likvidace přestárlých plavidel ve všech kategoriích. Z provozu byly odstavovány
	nejenom parníky, ale i nákladní vlečné čluny získané do vlastnictví se vznikem Československé republiky
	po roce 1922.
	Za tento úbytek klasické vlečné síly a nákladního prostoru bylo třeba zajistit odpovídající náhrady. Přestože
	v České loděnici Mělník již v roce 1959 byla zahájena stavba moderních motorových nákladních lodí typu
	MN 7701 a MN 7301, následovaných od roku 1960 přestavbou kanálových nákladních vlečných člunů na
	motorové nákladní lodě, se lodního prostoru stále nedostávalo. Situace se zlepšila v létech 1964 - 1965, kdy
	s finančním přispěním státu, který na rozdíl od dnešního státního zřízení vodní dopravu podporoval, bylo
	ČSPLO umožněno nakoupit v Polsku 15 kusů celosvařovaných, motorových nákladních lodí typu BM 500.
	První plavidlo vyrobené ve wroclavské loděnici doplulo do Děčína již v roce 1964. Bylo označeno jako MN
	5308. V číselné řadě navázalo na již stávající typy plavidel nejenom v nosnosti ale i ve výkonu jejich motorů.
	V tomto roce následovaly ještě čtyři novostavby označené MN 5309, 5310, 5311 a 5312. Další plavidla tohoto
	typu, bylo jich celkem 10, doplula do republiky v průběhu roku 1965. Poslední novostavba nesla označení
	MN 5322.
	Zpočátku byly tyto lodě přijímány plaveckou veřejností s rozpaky, neboť ve svých začátcích byly velmi
	poruchové. Za provozu docházelo u jejich lodních motorů, byly vyrobené v magdeburské SKL, k poruchám
	nejenom ojničních, ale i hlavních ložisek. Odstraňování závad zajišťoval výrobní závod SKL v rámci garancí
	v Magdeburku.
	Tato dvouvrtulová plavidla s posuvným krytem o rozměrech:       L : 56,75m
	B :  7,58 m
	Tmax:  1,77 m a výkonu cca 300 PS,
	měla na  90 cm : nosnost  155 tun
	100 cm :               195 tun
	110 cm :               235 tun
	120 cm :               270 tun
	150 cm :               385 tun
	177 cm :               465 tun
	Svým tvarem a celkovým uspořádáním se tyto novostavby lišily ode všech nám dosud známých lodí. Zadní
	nástavba, skrývající kajuty kapitána a strojníka, včetně společného sociálního zařízení, byla přístupná
	kormidelnou. Z počátku se toto uspořádání, nabízející především pro kapitány těchto lodí určité pohodlí
	za nepohody nebo zimy, jevilo jako optimální. Na druhou stranu však bylo vykoupeno poměrně velkým,
	celodenním hlukem běžících lodních motorů, před kterým nebylo úniku. Ostatní posádka na tom byla
	poněkud lépe, neboť jejich kajuty byly umístěny v nástavbě a podpalubí na přídi lodi.
	I když tato plavidla byla oproti "emkám" nebo nákladním motorovým lodím typu 7701 a 7301 o tři až 4 roky
	mladší, jejich vybavení ve srovnání s komfortním zařízením výše uvedených mělnických novostaveb, bylo
	velmi prosté. Aby v kajutě tekla pitná voda nestačilo otočit kohoutkem jako na "Božku" nebo na třiasedmě".
	Darling zastávalo ruční křídlové čerpadlo na pitnou vodu. Plynový sporák na vaření, již běžný na nových
	lodích, byl na "polácích" klasický. Topilo se v něm stále ještě uhlím. I čerpadlo na naftu do denního tanku
	bylo ruční.
	BM 500 byly na přídi vybaveny motorovými kotevními navijáky pro kotvy Hall, poháněné jednoduchým
	naftovým motorem, startovaným pomocí zapáleného doutnáku. Na zádi lodi byly dva ruční kotevní navijáky,
	jimiž se obsluhovaly dvě klasické čtyřramenné kotvy. Po převzetí byli "poláci", jak je pojmenovaly posádky
	lodí, nasazováni do všech plavebních relací. Zpočátku jsme je vídávali nejenom v Hamburku, v Lübecku
	nebo v Braunschweigu. Postupně, tak jak byly uváděny do provozu další novostavby nákladních motorových
	lodí z českých loděnic, opanovali "poláci" především relaci uhlí - sůl a pískové relace v NDR. Na tomto místě
	si dovolím poznamenat, že po provedených dodatečných opravách motorů to byly, díky jejich posádkám,
	spolehlivé, "čiperné a pracovité lodě", které dokázaly především v grafikonových přepravách uhlí do
	Magdeburku a sole do Neštěmic a Neratovic přepravit velké objemy tohoto sypaného zboží.
	Z počátku jsme u jejich kormidel vídávali ostřílené kapitány z velkých parních remorkérů.  Během času, tak
	jak byly uváděny do provozu novostavby motorových nákladních lodí z mělnické loděnice, nastupovali na
	"poláky" kapitánští začátečníci. Ti na nich uplatňovali a zdokonalovali své první teoretické i praktické
	samostatné poznatky. Dvě lodní vrtule a větší ponor prázdné lodi na zádi, pomáhaly nejenom na trati ale i
	na stísněných vodních plochách přístavů Frohse a "gáswerk" se s plavidlem bezpečně a bezproblémově
	pohybovat.
	Jejich životnost, díky agresivní soli, ve srovnání s jinými plavidly, však byla velmi krátká. V seznamu
	plavidel vydaném ČSPL, a.s. k 31.12.1994, není již uvedeno ani jedno plavidlo tohoto typu. Přesto jsme
	po roce 2000 mohli na Labi potkávat BM 500 s českou vlajkou nesoucí jméno Zeca. Tato loď nepatří do výše
	uvedené řady. Loď zakoupila po roce 1990 v PLR soukromá, pražská plavební společnost.
	S přispěním pana Bohumila Linharta, který s kapitánem Vrbou přejímal ve Wroclawi v roce 1964 MN 5312,
	připravil pro technické popisy plavidel ČSPLO,n.p.  a ČSPL,a.s. Pavel Křesťan©