Řetězový parník „Gustav Zeuner“

 Řetězový vlečný parník „Gustav Zeuner“ byl postavený v letech 1894 až 1895 v loděnici Dresden-Übigau  a hned v roce 1895 dán do provozu. Byl provozován na Labi až do roku 1931, kdy byl pak odstaven mimo službu. Lodní těleso bylo částečně nýtované z ocele, jednalo se především o kostru plavidla, obšívku, paluby, kotel,strojní vybavení včetně řetězového dráhy, ostatní části lodě jsou postaveny z borového dřeva.

Hlavní parametry plavidla:

Délka:  55,13 m 

Šířka :     8,95 m

Ponor : prázdné plavidlo (bez uhlí) 0,7m, s (nabungrovaným)  uhlím 0,95 m

Pohon plavidla :

Vzhled k nové úpravě pohonného zařízení, které poskytovalo dvě možnosti se plavidlo nazývá „druhé generace“.

První pohon byl klasický přes řetězový naviják, který měl již od starších obdobných plavidel upraný mechanismus. Součásti dvojitého navijáku byl navíjecí buben o průměru 2,32m , který vystavoval proti sobě ocelové čepy pro lepší zachycení jednotlivých článků řetězu. Navíjecí buben byl poháněn na každém straně dvěma nízkotlakými parními stroji o celkovém výkonu 180 PS. Pára byla vyráběna v žárotrubném kotli o průměru 2,5 m.

Jako druhý pohon parní stroje poháněly nejen vlastní navíjecí buben, ale přes hřídelové vedení a spojky byl instalován alternativní pohon pomocí dvou vodometných turbin. Obě turbiny umožňovaly mimo zvýšení výkonu plavidla také samostatnou plavbu parníky mimo řetěz a to hlavně při plavbě po proudu. Samotné turbiny byly instalovány v praxi na tomto plavidle poprvé podle teoretických návrhů profesora Gustava Antona Zeunera (1828 – 1907), který působil v tomto období jako ředitel Polytechniky v Drážďanech a podle toho významného vědce taká plavidlo získalo své jméno.

Další vybavení plavidla:

Jako vlečné zařízení byly instalovány dva parní navijáky s vlečnými lany a na přídi a zádi byly ještě pevné neodpružené vlečné háky. Kotevní zařízení zajišťovaly na přídi a zádi čtyřramenné kotvy s ručními navijáky.

Posádka byla tvořena kapitánem, kormidelníkem, strojníkem, dvěma topiči a lodníky.

Další historie odstaveného parníku byla vedena též určitými záměry. Plavidlo po svém odstavení je od roku 1933 odloženo do sportovního přístavu Buckau-Fermersleben ( levý břeh Labe na ř.km 322). Lodní těleso je zde vytaženo na břeh a je na něm vybudována dřevěná nástavba pro potřeby sportovního veslařského klubu. Impulsem pro záchranu plavidla byla tisková zpráva z července 2005 v Magdeburger Volkstimme  a renovace byla

ukončena v září 2010. Plavidlo je vystaveno na hrázi přístavu Handelshafen v Magdeburku.

Přeložil a zapsal Bohumil Brych

                                                                                                                          V Děčíně 12.05.2012