| Vlečné vrtulové parníky | |||
| Mezi plavidly, které získala Československá republika na základě mírové smlouvy, byly i | |||
| přístavní parníky. Jedenáct lodí bylo převzato od Österreichische Nordwest-Dampfschiffahrts- | |||
| Gesellschaft, Wien, Direktion Dresden, ve zkratce - ÖNWDG a jeden od Deutsch-Österreichische | |||
| Dampfschiffahrts. AG Dresden, ve zkratce - DÖDAG. Byly to vrtulová parníky, buksíry, určené | |||
| pro službu v hamburském přístavu. Oproti říčním vlečným parníkům byly podstatně kratší, ale | |||
| ke své délce poměrně širší a dosti velkými ponory. Jejich lodní vrtule byly velkého průměru. | |||
| U některých "péček" dosahovaly průměry lodních vrtulí bez několika centimetrů téměř dvou | |||
| metrů. Ponor na přídi byl kolem 0,8 metru, takže parníky měly dno, respektivě kýl sklánějící se | |||
| prudce k zádi lodi. Tyto tvary trupu jim zabezpečovaly značnou stabilitu, která byla především v | |||
| hamburském přístavním provozu s ohledem na téměř stálá vlnobití velmi žádoucí. Celá | |||
| konstrukce byla velmi masivní. Lodě měly jednoduchá, nevyvážená krátká kormidla, aby | |||
| nepřesahovala obrys zádě. Ovládána byla ručně, kormidelním kolem a kormidelním vedením ze | |||
| stanoviště kapitána. K palubnímu vybavení patřil masivní, odpružený vlečný hák. | |||
| Původní jména a některé technické údaje těchto parních vrtulových přístavních remorkérů jsou | |||
| uvedeny v tabulce Přístavní vlečné parníky. | |||
