Vlečné vrtulové parníky postavené po druhé světové válce pro
		Československou plavební akciovou společnost oderskou,
		ČPSO
		Vlivem válečných událostí přišla ČPSO o podstatnou část lodního parku. Z celkového počtu lodí
		zbylo pouhých 10%. Za těchto podmínek bylo prakticky nemožné lodní dopravu provozovat.
		K výraznému zlepšení došlo až dva roky po válce. V roce 1947 doplulo do ČSR - Děčína, několik
		novostaveb vlečných vrtulových parníků, postavených na loděnicích v Holandsku. Jednalo se o
		dva dvouvrtulové vlečné parníky, každý o výkonu 500k a tři jednovrtulové vlečné parníky, každý
		o výkonu 300 koní. Doplutá plavidla v Děčíně vzbudila nejenom zájem místní veřejnosti, ale i
		tisku. Díky uvěřejnění reportáže o těchto lodích (název časopisu není znám) se zachovala
		celková fotografie těchto lodí doplutých v roce 1947 do Děčína.
		"President Masaryk"
		Plavidlo bylo postaveno nizozemskou loděnicí Dordrecht v roce 1947. Lodní těleso bylo ocelové,
		nýtované, rozdělené šesti vodotěsnými přepážkami. Pořizovací hodnota jednoho kusu této vlečné
		lodě byla 4 000 000,- Kč. V roce 1948 bylo parníku změněno jméno na "Ostrava". Roku 1952 byla
		loď předisponována zpět na Labe, k ČSPLO a zařazena do lodního provozu Vnitrostátní plavby,
		Praha, - ZVP. V provozu sloužila až do roku 1972, kdy byla sešrotována.
		Technické parametry:
		délka lodi:                                      Lmax:    47,85 m
		šířka lodi:                                       Bmax:     8,25 m
		boční výška:                                   H      :     2,92 m
		střední ponor prázdné lodi:             T     :      1,18 m
		hmotnost prázdé lodi:                                  302 tun
		Strojní zařízení:
		2 tříválcové parní stroje stojaté o celkovém výkonu:                   500 k
		2 lodní kotle o výhřevné ploše                               á 82 m2 tlaku 16 at.
		2 lodní vrtule třílisté, každá o průměru                  1200 mm
		"President Beneš"
		sesterské plavidlo parníku "President Masaryk". Technické parametry obou lodí byly shodné.
		V roce 1948 byl parník přejmenován na "Přerov" a v roce 1952 byl rovněž předisponován k
		ČSPLO, n.p. V roce 1972 byl přestavěn na motorovou vlečnou loď.
		Vlečné parníky "Bohumín", "Vítkovice", "Opava"
		jednalo se o tři sesterská plavidla, vrtulové vlečné parníky, postavené v roce 1947 nizozemskou
		loděnicí Koopmann. Jejich názvy byly ponechány nejenom po roce 1948, ale i po roce 1952,
		kdy byly předisponovány na Labe. Pouze parník "Opava" byl přejmenován na "Holešovice",
		protože u Závodu vnitrostátní plavby Praha - "ZVP" byla ještě v provozu loď stejného jmnéna
		"Opava", postavená v roce 1934. Lodní tělesa těchto parníků byla ocelová, nýtovaná, ploché dno.
		Technické parametry
		délka lodi:                            Lmax    :    28,40 m
		šířka lodi:                            Bmax    :      6,47 m
		ponor prázdné lodi:             T          :       1,25 m
		nejvyšší pevný bod:             Hfix      :       4,55 m
		Strojní zařízení:
		všechny tři parníky byly vybaveny tříválcovým stojatým, parním strojem o výkonu 300 k při 220/
		otáček za minutu. Rozvod Stephenson. Kotel ležatý, dvouplamencový, tlak 15 at. Lodní vrtule
		u těchto lodí byly čtyřlisté, umístěné v dýze. Tříploutvové kormidlo systému Hitzler bylo
		ovládáno ručně.
		Dodatek:    bylo to posledních pět parníků vyrobených pro ČPSO i pro ČSPLO, n. p. Další lodě
		byly vybavovány motory.
		Poznámka: Výčet parníků převedených z Odry k ČSPLO není úplný. V seriálu nejsou uvedeny
		parníky, které ČSPLO převzala od ruské - sovětské plavby. Byly to parníky "Sněžka", "Říp" a
		"Moskva" - ex "Amur", která byla jako jediná vybavena tříplamencovým kotlem. "Moskva" byla
		u ZZP upravena na sklad baterií. Ostatní lodě byly po krátké době sešrotovány. Zajímavý byl
		též zadokolesový parník "J. Ressel", který byl později přejmenován na "Praděd". Bylo to snad
		proto, že J. Ressel byl vynálezcem lodní vrtule a sama loď nesoucí jeho jméno byla kolesová.
		Parník "Praděd" měl dva komíny vedle sebe a ke konci své "životní" kariéry byl přejmenován na
		"Žižkov". Za zmínku stojí ještě i parník "Karviná". Při havarii v roce 1960 se potopila a
		následujícího roku sešrotována.
		Podle Katalogu historických plavidel ČSPL, a.s. - XXXIV. část , který pro časopis "Labský plavec"
		připravoval Ing. Břetislav Žádník, upravil a přepsal Pavel Křesťan.