Ahoj všem na WEBU csplo!
 
     Hodně plavců toužilo plavit se po moři, někteří svou touhu uskutečnili, některým se to nepodařilo. Jedni se na plavbu z moře vrátili, druzí vydrželi na moři až do důchodu. Všechny plavce, námořníky a příznivce lodní dopravy jistě bude zajímat statistika MS PRAHA za rok 1974.

                                                                                                                                                                                                      

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                Čenda Lovász

Malá bilance čs.námořní lodi "PRAHA" za rok 1974.

    M1uva čísel není pro většinu čtenářů zajímavá a já jsem při čtení rovněž vždy přeskakoval čísla, která mi nic neříkala. Až  při  malé bi1anci za rok 1974 jsem přišel číslům na chuť.

     Představte si, že loď PRAHA ujela za  tento rok 85.597 námořních mil. Je to málo, nebo moc? V přepočtu to je 160.378 kilometrů - tedy čtyřikrát cesta ko1em světa vzdušnou čarou po rovníku.  To už se dá představit. Ve  skutečnosti  loď  provedla  dvě  cesty  kolem  světa  a  řadu cest  mezi  Evropou a Amerikou .Spotřebova1a na to ce1kem 9.806 tun paliva které se vejde do 493 že1ezničních cisteren.

S tímto množstvím by bylo možno vytopit 903 bytů po dobu jednoho roku, nebo 2.434 autobusů  by moh1o najezdit do generální opravy 150.000 ki1ometrů. Převez1a při tom 257.094 tun nákladu. Toto množství by se veš1o do 12.855 dvacetitunových vagonů, které v řadě za sebou by vytvořily soupravu dlouhou 205 ki1ometrů, což je přibližná vzdálenost z Prahy do Brna.

     Navštívili jsme s PRAHOU třiadvacet přístavů čtyř světadílů. Celková doba pobytu  v přístavech byla 52 dní, 20 hodin a 23 minut, což je 17%  roku. V průměru vychází na jeden`přístav 2 dny a 18 hodin. Prostoje v evropských  přístavech zabra1y jenom 6,3% roku, to jest 23 dní. A to si nemyslete, že tak dlouho byli námořníci na pevnině. Pokud se vůbec dostali ne břeh, dá se to počítat na hodiny. Většina obydlených míst totiž byla i desítky ki1ometrů vzdá1ena od přístavu  a doprava byla na naše kapesné někdy tak drahá, že často musela vystačit zdravotní procházka podél lodi.  Například cesta taxíkem z  přístavu Reserve do New Orleansu stá1a 30 amerických dolarů  a spojení autobusem bylo jenom dvakrát denně za 5,69 dolarů.

     Pouhých 12% roku, to jest 44 dní a  9 hodin, stála loď na kotvě v klidu, z čehož jenom týden bylo spojení se břehem. Takové prostoje byly pro loď úplným e1ixírem; protože bylo možné provést drobné opravy, revize a práce, které za jízdy a ani v přístavech není možné udělat.

     Zbývajících 71% z roku, to znamená 257 dní, 18 hodin a 40 minut jsme strávi1i v hluku 11.200 koní, ve vibracích, kymácení, střídání  klimatu, v tropickém horku i polární zimě, v bouřích, deštích  nebo slunečních  dnech.

     Lodní radiostanice přijala 211 telegramů, odeslala 597 a telefonicky se spojila loď se světem šestadvacetkrát. Kdyby ještě odesílala a přijímala dopisy a noviny, tak by se snad dala přirovnat k malé vesnické poště.

     Šikovné ruce našich kuchařů, kromě jiných dobrot, upekly 1.456 bochníků chleba. Když k tomu připočteme 5 tun masa, uzenin a špeku, 3 tuny brambor, skoro tunu drůbeže, nespočitatelné množství knedlíků, trochu  zeleniny a ovoce, máte náš jídelníček.

     No a k dobrému jídlu trošku piv. 36.887 lahví plzeňského piva se může někomu zdát moc, hlavně když v přepočtu na peníze nás stálo 133.000 Kčs. Kdo ale pije vodu na lodi, ten brzy začne chytat různé nemoci a tak z hlediska zdraví to není tak velká suma. A v průměru vychází na jednoho člena posádky necelá tři piva denně. Kdyby se toto množství  vylilo do lodního bazénu, zaplnilo by jej jenom do výše 77 centimetrů.

     Jedenadvacet a půl kilometrů dlouhou řadu cigaret jsme vykouřili. Ale těch 253.200 kusů, když se dělí počtem lidí, tak na každého vyjde jedna krabička (dvacka), což není tak tragické.

     Horší je to se stykem s rodinou. Pouze jeden člen posádky byl doma dva dny. Třikrát byly manželky v přístavech. Jednou 5 dní a 3 hodiny, podruhé 1 den a 20 hodin /cesta stála 1.600 Kč/, potřetí 7 dní a 20 hodin. Celkem to dává 14 dní a 19 hodin, což jsou 4% roku. Pro větší názornost - jako byste jenom polovinu řádné dovolené strávili s manželkou  a chodili při tom do zaměstnání. A celá řada našich chlapců  celý rok neviděla své rodiny. V druhém pololetí se nalodilo pět manželek na cestu a už se nemohou dočkat momentu, kdy přijedou domů. Podle jejich propočtů  byly za pět měsíců na břehu od 30 do 80 hodin, /na doplnění - za poslední tři měsíce jsem byl 3,5 hodiny na pevnině/. Kromě požitků ještě zde byl styk telegrafický a telefonický. Výsledných 55 telegramů a 14 telefonních hovorů stálo posádku 6.321 Kč. Obdrženo bylo 24 telegramů.

     Kromě svých normálních povinností posádka odpracovala 1.668 hodin při čištění nákladových prostorů po každé vykládce lodi v nejrůznějších podmínkách. Na moři i v přístavech, kde někdy

i 5 hodin po vykládce musela být loď připravena čistá k nakládce obilí. Splněním kolektivního socialistického závazku, ušetřila posádka lodi v devizách - přepočteno na koruny - 5 miliónů Kč.

     I o kulturu bylo postaráno. Není sice možné statisticky podchytit množství diváků, protože lístky do kina se u nás nevedou, ale celkem 20 filmů shlédla posádka několikrát, někteří jednotlivci i desetkrát. Dvousetsvazková knihovna poskytla rovněž požitek všem čtenářům. Deset kulturních večírků, pořádaných SSM pozvedlo pochmurnou náladu na dlouhých cestách. Vydařily se i čtyři výlety: K polárnímu kruhu, v hlavním městě státu New York - Albany,  v přístavu Mobile v Alabamě a zájezd do Barcelony.

     Když sečteme 12 schůzí ROH, 10 schůzí SSM, 17 školení KSČ, 14 školení Roku stranického školení, 31 výrobních porad a 4 slavnostní schůze pořádané složkami /nezahrnuty výborovky a velitelské porady/, tak se v průměru 3 hodiny týdně proschůzovalo a proškolilo. Perné kvalifikační zkoušky složili 2 členové posádky na námořníka 1. třídy, čtyři na námořníka 2. třídy, jeden na motoráře 1. třídy a jeden na motoráře 2. třídy.

     Kromě toho, že posádka všude svým vzorným vystupováním velmi dobře reprezentovala naši Československou republiku, loď zářila čistotou i v nejšpinavějších přístavech a jako jedinou hmotnou propagaci jsme měli plzeňské pivo a občas měsíčník PRAHA 74. Jelikož naše lodě v nájmu navštěvují povětšinou nová a nová místa, kde o Československu mají malé, nebo zkreslené představy, bylo by dobré zásobit je vhodným  propagačním materiálem.  A ti, co se budou na tyto lodě naloďovat, by měli počítat s tím, že se na dovolenou nedostanou, v přístavech se neohřejí a že se z nich dočasně stanou staří mládenci či slamění vdovci.

 

                                                                                                                                                                                                  Zpracoval:  Ing. V. Boura

                                                                                                                                                                                                                    I. palubní důstojník