Odpovědi na otázky Arniky k jezu Děčín

Řekl jsem si o to , mám to. Vcelku ostrou reakci na svůj příspěvek jsem předpokládal, ale že budu prohlášen za téměř nesvéprávného blábolila, kterého by redakce měla vyloučit z řad občanů jejichž příspěvky lze tisknout je skutečně silné slovo.  Takhle hysterická reakce odpůrců mi vnuká myšlenku, že jsem snad trefil skutečně pověstný hřebíček na hlavičku. Co kdyby někdo tomu Balcarovi snad uvěřil ? Proto je třeba ho zesměšnit, dehonestovat, prohlásit za blábolila a redakci třeba pohrozit i tím Ropákem … .

1)    Kdo rozhodne o stavbě

s konečnou platností by o stavbě samozřejmě rozhodla asi vláda ČR ve spolupráci s řadou dalších orgánů jako je Ministerstvo životního prostředí, dopravy a další až po děčínský stavební úřad. Problémem ovšem je, že věc se k nim nejdříve musí dostat. A tomu právě musí zabránit využitím našich vychýlených zákonů ekologisté. Blokováním projednávání, odvoláváním se proti rozhodnutím, vznášením nových požadavků na zkoumání vlivu stavby, vyvoláváním negativních nálad u obyvatelstva a dalšími známými postupy. O stavbě jezu Malé Březno například, po mediální masáži a asi 15 hodinovém goeblsovském opakování zelených výmyslů na veřejném projednávání studie EIA rozhodlo Ministerstvo životního prostředí svým záporným stanoviskem. Obdobně u výstavby plavební komory v Přelouči pouze ekologistyckými pracovníky ministerstva dopravy připravená chyba v rozhodnutí umožnila Bursíkovi na odvolání zatáhnout za zelenou záchrannou brzdu v okamžiku kdy stavbě chybělo poslední razítko stavebního úřadu. Pokud zásah měl zelené proslavit u voličů a Bursíka udržet u vládního koryta tak se nepodařilo, stavba do niž bylo již v přípravách vloženo více než 100 mil.Kč je však zmrazena Pro ekologisty to však bylo velké varování aby příští jednání o jezech zablokovali pokud možno dříve. Co kdyby to přece jen bylo prošlo. Tak by asi jez Malé Březno již stál – ta hrůza že?

2)    Jak jsem přišel na výkon vodní elektrárny a zda se zaplatí

výkon elektrárny na jezu je dán obecně rozdílem hladin na jezu – ústecká elektrárna konstrukční spád 8,6 m , děčínská 5,3 metru a množstvím vody daným průtokem v řece. Jelikož do Děčína teče voda z Ústí n.L. bude vody stejně, resp. o trochu více díky přítokům v tomto úseku.  Něco bude třeba asi odečíst na bypas jako přechod pro ryby, možná na proplavování sportovních lodí ale tedy lze odvodit, že rozdíl ve výkonu a tím i v celkové výrobě elektrické energie nemůže být řádově odlišný. Pro děčínský jez uvádí materiál ŘVC roční výrobu blížící se 50 GWh, Střekov vyrábí podle vodnatosti roku průměrně asi 80 GWh. Snížení výroby bylo dosaženo ekology požadovaným zkrácením zdrže a z toho vyplývajícím menším spádem. Bez těchto omezení by elektrárna jistě mohla dosáhnou stejné nebo i větší výroby než Střekov. Návratností investice se zabývat nemohu protože k tomu nemám podklady. Elektrárna není ještě detailně vyprojektována, její cena v reálných nákladech mi není známa. Jsem si ale jist, že tak jako střekovská se svou výrobou určitě zaplatí, jedinou neznámou je za jak dlouho a jak jsem již napsal, že v ní vyrobená energie bude absolutně čistá a ekologická. Tady bych viděl prostor pro podporu zelené energie a to kdyby ekologisté zajistili stejné výkupní ceny jaké zajistili fotovoltaice – to by byla návratnost jistě bez problémů.

3)    Jak vím, že skončí a jak to že ještě existuje labská vodní doprava bez jezů

moje jistota konce labské vodní dopravy je podložena několika fakty. Poslední novou loď si český dopravce na Labi pořídil v roce 1994. Průměrné stáří lodí dosud plavbu provozujících je hodně nad 30 let.  Počet lodí provozovaných v zahraniční plavbě se od roku cca 1990 snížil z přibližně 250 na současných přibližně 130 – na loď přesně tato čísla nemám. Značná část z tohoto počtu se pak ještě po většinu roku pohybuje na lépe splavných cestách SRN a Nizozemska… Z těchto faktů pak vyplývá odpověď na otázku proč plavba ještě na Labi existuje. Přesto, že v plánovaném hospodářství nebyla pro stát prioritou a většina doprav byla orientována na východ, považoval ji ten chudý socialistický režim za tak důležitou, že ji umožnil vybudovat takovou základnu aby z ni přežila do současnosti. A provozování lodí v SRN a Nizozemsku pokud je mezinárodní smlouvy umožňují rejdaři dává alespoň takové tržby, aby zaplatil posádky a údržbu těchto starých lodí. Vydělat na nové nestihá a pokud mě někdo přesvědčí, že lodě konstruované na technické úrovni roků 1960 a 1970 mohou obstát v konkurenci se stovkami úplně nových kamionů které denně vidíte valit se po všech našich silnicích od dálnic až po nejmenší okresky potom tedy rád svá tvrzení prohlásím za bláboly. Takhle si však myslím, že jsou to tvrzení přinejmenším kvalifikovaná.

4)    Kde jmám záruku, že jez zachrání vodní dopravu

o jistotě v mém příspěvku, pokud jej čtenáři mají ještě v paměti, byla řeč pouze v souvislosti s koncem vodní dopravy na Labi. Jasně jsem psal o naději, kterou plavba získá stavbou jezu a o jistotě zániku bude-li jez ekologisty zablokován

5)    Z jakých prostředků bude stavba financována

financování stavby, tak jako u všech veřejných staveb jakými jsou stavby dopravní bude samozřejmě z prostředků státu. Velká naděje, pokud opět nezasáhnou ekologisté, je i na získání peněz  Evropské unie. Podle mé logiky však v okamžiku kdy budou peníze vloženy do stavby již nejsou penězi daňových poplatníků a to ani zelených. Jsou státu a stát svými demokraticky zvolenými orgány rozhoduje o jejich použití. Žádný občan nemůže říci zda ta jeho koruna byla dána na péči o feťáka, plat policisty nebo jez Děčín. Nevím jakými pochody dospěli zelení k názoru, že tak jako pan Patrik mohou rozhodovat o tom kde a jak se co postaví – viz jeho poslední vystoupení v televizi. Nebo snad zelení mají nějaký jiný nárok na používání peněz daňových poplatníků ?

6)            Zda mi pan Foldyna koriguje texty

pan Foldyna je vysoký politik a přesto, že jej od vidění znám, na ulici mě ani nezdraví natož aby redigoval mé texty.

Ještě několik vět k blokování dálnic Dětmi země. Použít tento fakt jako důkaz, že snažení ekologistů nesměřuje k prospěchu kamionové loby je trochu mimo. Podle posledního již citovaného vystoupení pana Patrika k dálnici D 8 nejde Dětem země o to zablokovat dálnici jako takovou, natož pak nějak postihnout silniční kamionovou dopravu. Jde přece jen o ochranu jednoho jeřábu černého (nebo tří?) a o to dokázat úředníkům, že když Děti země řeknou, že dálnice povede tudy, tak tudy také povede a ne že si stát bude dělat co chce. Což by podle zelených pravděpodobně nejlépe mělo platit pro všechny takovéto stavby.  O tom, že by Děti země byly proti kamionové dopravě tam nebylo ani slovo.

Závěrem zdravím pana M.Ziku, omlouvám se za opožděnou odpověď z důvodu mé nepřítomnosti v Děčíně a komlikace kolem voleb a doufám, že mé odpovědi myšlené seriozně přijme seriozně. Jinak bych musel příště napsat, že bláboly píše on.

28. 10. 2010

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jarouši to, že jsem napsal intervence spřátelených armád je předse nadsázka kde snad schází jenom uvozovky.Samozřejmě to bylo naprostý pošlapání všech práv suvereního státu a to co následovalo bylo jen smutné pokračování,které se dotklo spousty lidí včetně tebe.

Zdraví a pěkný den všem Franta Hošna.     15. 10 2010

Se zajmem jsem si precetl prispevek Franty Hosny. Jeho zminka o intervenci spratelenych armad v roce 1968 ve me vyvolala vzpominky na prubeh okupace a jeji dusledky. Ano, okupace, nebot vojenskou intervenci, kdy proti vuli jineho statu dojde k obsazeni jeho uzemi armadou, zatceni a internaci vedoucich predstavitelu zeme, ustanoveni kolaboracni vlady, tak jak se stalo, nazyvame okupaci – a okupacni armady nejsou armady spratelene. Vojska SSSR zustala az do roku 1991.

Take u plavby jsme byli po srpnu 1968 jednotni a jednoznacne odsuzovali okupaci. Byl uz vytisten ilegalni labsky plavec, vyjadrujici podporu vedeni legalnim zastupcum zeme a odsuzujici okupaci, ktery se vsak uz nedostal mezi plavce a na tehdy uz ilegalni sjezd KSC v Praze byl vedenim vyslan a propasovan delegat Pepik Bejsovec. Zejmana tato skutecnost ohrozovala vedeni plavby pri stranickych konsolidacnich opatrenich po dubnu 1969. Pro udrzeni svych pozic muselo vedeni plavby vyhledat za sebe obeti . Tak nastal hon na carodejnice.

Kde chybely dukazy, musely byt vytvoreny.

V roce 1970 byli v ramci teto honby propusteni :  Jarmila Kotalova, kormidelnik Karel Baloun, kpt.Tichacek, kpt.Tlaskal, vedouci osobniho odd. Bejsovec – byl likvidovan kpt.Duchon, predseda voleneho ZV ROH, ktery dlouho neprezil stres z odpovednosti take za nas, propustene cleny ZV ROH.

Prave dnes, 16.rijna  tomu je 40 let co me bylo doruceno okamzite zruseni pracovniho pomeru ze strany organizace.  S vypovedi jsem se smiril pote, co me do svych rad nejen prijalo, ale take obhajilo proti neustalym utokum ze strany CSPLO , vedeni organizace Povodi Labe. Co se me vsak nepodarilo stravit ani za dlouhych 40 let jsou nepravdiva svedectvi mych byvalych spolupracovniku, plavcu

 Nektera z nich uvadim:

S k l e n a r  : (umyslne upoustim od osloveni, tak, jako Bruza ve svych memoarech vuci me osobe) nejenze zpracoval vedome nepravdive moje komplexni hodnoceni, ale prohlasil pred Bruzou a jinymi, abych nepochyboval o tom,  ze me dokaze, ze jsem chtel veset komunisty. Pro toto tvrzeni skutecne nasel svedka kpt.Kozumplika, ktery pred soudem prohlasil : ano, Tlaskal rekl okolojdoucimu Sklenarovi – tak co vy komunisti pitomy, kdy uz vas budeme veset. (ze soudniho spisu) Na dokresleni osobnosti Sklenare : po roce 1991 me oslovoval pane Tlaskal a zacal me vykat.

B e t k a   pred dosazenim do funkce predsedy ZV ROH na me kricel : Neboj se Jardo, my te nedame a po nastupu do funkce nepripustil ani moji obhajobu z me cinnosti v ZV ROH, ktera byla hlavnim vypovednim duvodem, pred clenskou schuzi a falesnym svedectvim pred soudem, kde neopomel pripomenout, ze jsem jej chtel prejet nakladnim autem prispel k memu propusteni.

M y k l I n  - jak vyplyva ze soudniho zapisu byl rozhodujicim falesnym svedkem kdyz do protokolu STB (kryci jmeno Pavel/1331) uvedl : V hloucku plavcu rekl Tlaskal, ze komunisti jsou pitomi, kdyz ho nechavaji vydelavat takove penize.

Toto falesne svedectvi bylo projednavano soudem, kde Myklin rekl zbabele, ze nic takoveho neslysel a nastrcil za sebe Frantu Sochora.

Nemohu take zapomenout, ze kolegove kapitani pri osobnich pohovorech souhlasili s nasim propustenim aniz by vyslechli nas – postizene. Jenom jeden z nich se prisel omluvit za vynuceny souhlas.

To jsou jenom nektere ze smutnych vzpominek na tu dobu.

Neco spatneho prinese vzdy neco dobreho.  Tak jsme se po propusteni naucili kopat zaklady staveb, cistit senkrovny, opravovat strechy a mnoho jinych uzitecnych praci – a bez te vypovedi bych ja nebyl tam, kde jsem.

S pozdravem Jarda Tlaskal                                                                    14. 10 2010

Vážení kolegové, kamarádi plavby,

  měl jsem to štěstí, že jsem se při své návštěvě v Děčíně krátce zastavil na srazu důchodců v bývalém  Hovadinci. Byla to paráda potkat a vidět lidi, se kterými jsem se setkával na plavbě i před mnoha lety a oni nás do důchodu předběhli. Vůbec nechci jmenovat, ale pár slov s některými mě znova utvrdilo v tom, že šífácký duch žije a jen pohled na tváře lidí, kterým nebyl a není  šífort lhostejný, ať  bojovali na tuzemu, u dálkový nebo v obslužném provozu, mě znova vrací zpátky do   vzpomínek, kdy jsme jako zajíci v roce 62 nastupovali do učení na náměstí Svobody a plány tehdejší generace o budoucnosti a rozvoji plavby nás naplňovaly představami, o kterých se chci zmínit v dalších řádkách.Většina z nás brala jako hotovou věc stavbu kanálu Labe-Odra-Dunaj a přípravy k jeho stavbě které vyvrcholily v roce 68-69 a  vzaly za své po intervenci spřátelených armád.

     Proč se znovu vracím k tématu, který vypadá jako nereálný, přestože většina z nás si myslí opak. Kdyby došlo k realizaci tohoto projektu, tak by současné úvahy některých rádoby hospodářů nenašly opodstatnění. Dalším předělem, který rovněž poznamenal tuto etapu, byla nevyužitá šance při sjednocení Německa, kdy miliardové investice tekly ze západu na východ a východní Němci i stát Hamburg projevovali daleko větší snahu o spolupráci při zlepšení plavebních podmínek na Labi, než byl zájem od nás, kde v té době probíhaly politické změny a diskuse na toto téma byla na okraji zájmů tehdejších představitelů až na debaty v odborných kruzích.

     Samozřejmě pak se zpackanou privatizací našeho podniku došlo závoreň i k útlumu investic do rozvoje vodních cest a o  stavbě kanálu již nepadlo anic slovo, natož o realizaci některých opatření ke zlepšení situace ve vodní dopravě. Konec pamatujeme všichni. Ale největší pohromou byla devastující politika ekoteroristů ve službách ministerstva životního prostředí pod vedením p. Bursíka.  To, že stát v této době úplně rezignoval a popřel plavbu jako součást strategie dopravy, že omezením investic právě do rozvoje vodní cesty, která jako jediná nás od nepaměti spojuje s mořem, bylo ukázkou naprostého nepochopení historického vývoje i právě pohledu do budoucnosti.  

     A tak jestli dnes znovu svítá naděje, že dojde k realizaci  stavby jezu (i když jeho umístění a provedení je kompromis, který více nahrává oponentům), pak snad se vracím k tomu, o čem nám vypravovali a snažili se prosadit ti, o kterých jsem se zmínil na začátku. A tak i naše generace je povinna neustávat ve snaze zveřejňovat a vysvětlovat lidem mimo plavbu, co vodní doprava znamená a přináší pro náš stát a věřím, že v budoucnu žádní, ať budou jakkoli barevní, nezabrání tomu, aby došlo k dovybudování vodních cest tak, jak jsou v našich představách. Tím se vracím na začátek svého příspěvku, kde mě popisované setkání jenom utvrdilo v tom, že tahle společnost lidí pro šífort a tyhle představy žila, žije a pracovala.          

                                                                                                                Zdravím      F. Hošna    Hamburg                 13. 10 . 2010

Po dlouhých 50 letech kdy jsem z plavby pryč jsem se jako zázrakem dověděl. A co? No že existují webové stránky, které ne jenom že se věnují ČSPLO. Ale že se věnují také bývalým zaměstnancům plavby a ti si je sami udržují. Dnes jsem je díky Pavlovi Mirošovi otevřel a opravdu žasnu co je tam všechno uvedeno hlavně z minulosti. Včetně budovy UOSPZ č.15 a jejího ředitele Brůžu. Chybí mi tam někteří vychovatelé z té doby včetně sporťáka /jméno si nepamatuji. Byl malý ale sporý / který nám dával na terénincích fotbalového družstva učiliště zabrat. Hráli jsme v r.1953-4 krajský přebor učilišť Ústeckého kraje. Vychovatelem také byl Slovák? který nás naučil písničku ,, Když lodníci nastupujú..... Těším se na setkání 6.10.2010 na tváře, které asi nepoznám. Netěším se na smutné zprávy o těch, které už neuvidím. Takže po 50letech ahoj v Děčíně. Pepík Matoušek naposledy šlepr Roudnice.
mail jomato@seznam.cz                                                                                                                                        28.9.2010

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou jestli nemá někdo informace o mém strýci Josefu Beránkovi  ročník studia 1952-54.

           Děkuji, Jiří Beránek - Třebovle,  e - mail :  jbery72@seznam.cz
 

Vážení přátelé plavby,

  dovolte mi, abych se znovu ozval na našich stránkách tak trochu jinak. V současné době se všude skloňuje slovo ekologie, skleníkové plyny, globální oteplování atd. Přiznám se, že jsem jen pramálo odborně fundovaný hovořit a někdy i pochopit agumenty nebo teoretické úvahy stran, které se k uvedeným problémům vyjadřují. Je mi však smutno, když se některá tato témata bytostně dotýkají plavby a vodní dopravy jako takové, aniž by probíhal kontruktivní dialog. V posledních letech je u nás některými ekologickými sdruženími a především stranou zelených popírána vodní doprava jako nejméně životní prostředí zatěžující druh přepravy. Je veden systematický útok proti lepšímu splavnění naší řeky bez ochoty zvážit dopad některých rozhodnutí na celkovou dopravní strategii České republiky. Naše řeka je jedinou spojnicí s mořem, bytostně s přístavem Hamburg, kde má naše země zázemí, které nemá žádný jiný vnitrozemský stát. Tohle všechno si uvědomovali naši předci a předchůdci, kteří toto dokázali využít pro stát a povznést se nad osobní prospěch. Jsem ochoten respektovat názor těch, kteří jsou odbornými znalci fauny a flóry podél našich řek a hledají kompromis. Ale to , co se děje v poslední době, to že takzvaní ekologové nám doporučují a nařizují, jaké mají být lodě, druhy technologií, stavby na řece atd., to už je trochu moc.  Vždyť za léta vývoje plavby, kdy jsme se neustále potýkali s přírodními vlivy, jsme už dávno některá řešení realizovali v praxi. To, že dnešní rejdaři balancují na pokraji ekonomické životaschopnosti, je jen důsledek nerealizace některých opatření ke zlepšení splavnosti naší řeky. I tady, ve Spolkové republice Německo, byla jeden čas v módě zelená politika, která se snažila ovlivnit  vodní dopravu. Hlavně při stavbě kanálu Mohan-Dunaj kdy veškeré emotivní výkřiky vzaly za své při zprovoznění této unikátní stavby. Kdo dnes má možnost projet nebo vidět toto dílo, uvidí  moderní vodní dopravní tepnu s krásnou přírodní scenéríí plnou života. A tak vzpomínám na  roky 1966-1967, kdy se připravovala stavba kanálu Labe-Odra-Dunaj, kterou prakticky zhatila okupace v roce 1968. Jednou stejně dojde ke zbudování i této stavby, protože  v Evropě převládnou zdravé ekologické a ekonomické záměry nad ekoterorizmem a ekofundemantalismem. Pouze historikové potom lakonicky uvedou, že vlivem špatných politických rozhodnutí došlo k opožděné realizaci některých záměrů ovlivňujících dopravu jako takovou v České republice. Myslím, že toto se týká i těch, co staví dálnice, obchvaty atd. a možná i proto je provádění těchto staveb pomalejší a nákladnější než zde, v Německu. Kdyby takto postupoval císař pán, neměli jsme dnes ani tak hustou železniční síť a taková spojení s ostatními státy jako nyní. Moje generace prožila na plavbě celý život a tuto práci jsme milovali, voda a lidé okolo byla naše droga a známe ji daleko lépe, než někteří bojovníci za cizí peníze. Blíží se květnové volby a nejsem ještě pevně rozhodnutý, koho budu volit. Vím však, komu hlas nedám. Spolupracovníci a přátelé šífortu, dobře zvažte, až se budete rozhodovat, i naše malé ano nebo ne bude mít svoji váhu. Přeji všem hodně vody pod kýlem a pevnou ruku.     

 Zdravím                    F. Hošna Hamburg                                                                     9. 2. 2010

Vážení kolegové a přátelé plavby,

po nějakém čase a vzhledem k blížícímu se konci roku bych rád využil opět těchto stránek, abych všem, co o to stojí, popřál hlavně hodně zdraví a pohodu do dalších dnů roku 2010. Nedá mi to, abych se neohlédl zpět a nevzpomněl těch, kteří odešli, ale přesto zůstali v našich vzpomínkách, ať to byli ti, kteří nás tahali za uši na internátě už v roce 1962 a další, kteří nás zasvětili do tajů šífáckého řemesla, nebo ti, s kterými jsme pak společně brázdili naši řeku. Patří jim úcta a dík. Každý z nás má určitě v srdci toho svého a tak není třeba jmenovat.

Moje generace odchází do důchodu a je pryč doba, kdy stát plavbu podporoval ve všech směrech. Přesto mne těší vidět, jak se šífáci neztratili, že pořád žije duch udržet tohle řemeslo, fortel a soudržnost téhle komunity. Většina z vás může potvrdit, že na Rýně je plno našich lidí, kteří jako kapitáni i členové posádek u cizích společností mají respekt. To že žije plavba ještě na Labi a Vltavě, to že ještě společnost ČSPL bojuje neustále o přežití a udržuje i charisma let minulých, svědčí o tom, že ti co přebírají kormidlo po nás, nejsou mimo. Kdo je však určitě mimo, to jsou ti, kteří v minulých letech popřeli základní nauky o plavbě jako nejekologičtější přepravě a přispěli k zabrzdění programů, směřujících k jejímu zlepšení. Ať to byla likvidace plánů na zlepšení plavebních podmínek na Labi nebo odmítnutí pomoci ze strany státu při nepříznivých podmínkách provozu nebo rozvoje některých programů. Zde se nejvíce vyznamenali ekoteroristé ze strany zelených. Jen totální zabedněnci nechápou, že jediné spojení s mořem je naší řekou a ti kteří již v minulém století dokázali prosadit zájmy společenské a státní nad osobní rivalitou by měli být všem vzorem. Koncovým přístavem byl pro Československo vždy Hamburg a ti, kteří zde tenkrát ve třicátých letech začínali, neměli na růžích ustláno, ale tuhle firmu postavili na nohy. Nedokázal ji zlikvidovat ani Hitler, ani znárodnění, ani plánované hospodářství, ale hoši v dlouhých kabátech a červených sakách na základě zpackané privatizace. A tak i tady v Hamburgu se nezadržitelně blíží konec  něčeho, co bylo dlouhé roky budováno. Poslední věc, související s provozem plavby, dílenská loď je prodána, vyvazovací polohy chátrají, bazény v Saale a Molde se nadají již prakticky používat. Výhody, které vyplývají s Versailské smlouvy, týkající se této lokality, státním úředníkům nic neříkají a na věcné argumenty je pohlíženo s despektem.

Není to nostalgie, jen trochu smutku za těch 47 let na plavbě a za ty, o kterých jsem se zmínil na začátku. A tak nezbývá než doufat, že snad nezůstanou jen vzpomínky.

Příjemné prožití svátku doma i na vodě přeje F. Hošna.

Vážený pane Sládeček,

Náhodou jsem objevil Vaše stránky a musím se přiznat , že jsem velmi potěšen . Zbylo toho málo po celé naší říční plavbě. Bohužel. Já jsem absolvoval OU. v Děčíně v roce 1959 - 62. Na Labi jsem prožil velmi pěkné období svého života a rád na to vzpomínám . Posílám pár fotek z výletu celého učiliště po  republice z r. 61 a posádku zadokoláku Slapy asi z roku 1963 . Rád bych pozdravil své bývalé kolegy a kamarády a celou šífáckou obec . Velmi by mě potěšil kontakt na K.Kuchaříka , K.Klečánka , V.Chaluše. Pravděpodobně jsme se pane Sládečku nikdy neviděli , ale to vůbec nevadí . Přeji Vám hodně zdraví a at´Vám stránky rostou do krásy.

jirka.hate@volny.cz

Jiří Novotný           mobil: +420 604 345 183         tel:   +420 212 240 373                   Fotografie jsou na stránce ročníku 1959 - 1962 - klikněte zde      3.10.2009

Ahoj Milane,

dnes jsem otevřel webové stránky OU ČSPLO a zůstal jsem zkoprněle civět na parte pana Pavla Počinka které na mne přes monitor nečekaně "vybaflo".

Byl to jeden z mála výborných  členů pedagogického sboru OU ČSPLO, který  konkrétně náš ročník 1967-1970 učil předměty stavba a provoz lodí a fyziku.

Dodnes si pamatuji, jak nás precizně naučil dieslův motor s malováním schémat palivového, chladícího, mazacího a rozvodového systému motorů včetně

 všech detailů jednotlivých souvisejících mechanizmů. Velká škoda, že již není mezi námi, byl to moc dobrý člověk který se při  vyučovacích hodinách

 rozdával. Pracoval totiž s maximálním pedagogickým nasazením a měl u nás kluků velký respekt a úspěch, uměl totiž svým výkladem zaujmout,

 což bylo znát na výsledcích předmětů které vyučoval a následně i v praxi.

Plavbě zdar a šífortu zvlášť.

Vladimír Bělka

Pro ty kteří pamatují "zlaté časy " na šupně 23 posílám pár obrázků z
jejího konce a pohledu na současnou výstavbu v této lokalitě.

Obr.č:003 kdo si zavzpomíná jak tady chodil na šichty Obr.č:0065
Poslední připomínka,že tady kdysi hospodařil ČSPL
Obr.č:004 pohled na pokračující destrukci
Obr.č:066 Na místě původních skladů je budována U-Bahn
Obr.č:006 Někteří zde i bydleli
Obr.č:0069 Kdo si pamatuje v tomhle prostoru ještě plynárnu
Obr.č:007 Zbývá už jen torzo
Obr.č:0067 Pohled na výstavbu směrem i k bývalé kakao-šupně   Fotografie  - zde

 Ti , kteří sem již pár let nedorazili, by jistě ohromila výstavba t.zv .
Hafen-City ,která se buduje od bývalého Backhafenu až k Landunsbrucke. Tam
kde si šífáci pamatují policajty, plynárnu nebo kakaovou šupnu vyrůstají
nové bloky domů, kanceláří, muzea, mořského akvária nebo hudební haly.
Grandiózní je stavba podzemní dráhy, která povede z pevné země pod vodou až
na stanici k Elb-tunelu. A právě jedna ze stanic bude na místě naše
bývalého skladu. I přístaviště osobních lodí už teď slouží velkým osobním
zámořským plavidlům jako je Qeen Mary II i když ještě není celé v provozu.
Už teď se připravuje další etapa, která zasáhne až k pozemkům Molde a Saale
a je jen otázkou času co toto přinese pro poslední zbytky říční plavby
doplouvající do této lokality. Zatím ani náš stát svoji pasivitou nepřispívá
a ani se nevyjadřuje k nějakému konceptu nebo představě ,jak toto území
zachovat nebo využít pro naši plavbu. Zdravím všechny bývalé i současné
říční vlky a ostatní kteří se točili okolo naší vody. F.Hošna
 

          AHOJ FANDO, děkuji,že jsi se ozval,moc mne to potěšilo. Škoda,že to tam tak dopadlo,ale

ani zde to není lepší. Doba už je taková. Ráda bych se ještě podívala

        do HBG, snad to někdy vyjde. Přeji Ti,aby ses ve zdraví dožil zaslouženého důchodu

        a zase se někdy ozvi. Tvá kamarádka Zdena               9.4.2009

       Podařilo se mi najít pár starých obrázků z Hamburku, tak se je pokusím
      přidat do galerie.  Pavel Balcar.

      Ahoj Milane,posílám Ti opět pár fotek,které můžeš zařadit do havárií.   

    Jedná se o zlomení a potopení Labe 11 při nakládce fosfátu

    v přístavu Harburg asi před 10roky. Vytažení na břeh,rozřezání lodě

    a co zní zbylo.Smutný konec.Měj se pěkně, pevné zdraví  přeje Otta Umlauf.

    Děkuji mockrát, fotografie jsou ve složce havárie:  zde

    Vážený pane Hošno,váš vzkaz jsem mamce přečetla

     a až přijede k nám do Chrudimi,tak Vám odepíše.

    Já osobně taky ráda zavzpomínám na léto 89.

    Jen škoda,že táta uz není mezi námi.

    S pozdravem Lenka Medunová - dcera p.Havlíčkové

        Milá Zdeno,

    moc dík za tvůj pozdrav, i já vzpomínám na doby kdy jsme společně bojovali a hrozně mě těší, že i dnes po tolika letech i většina němců,

    kteří měli u ČSPLA v Hamburku jistotu obživy přichází , ptá se a pozdravuje ty s kterými prožívali dobré i zlé. A tak abych někoho nevynechal,

     jsou to bývalý kapitáni a strojníci z boxírů a barkas a část lidí z dílny a kanclů.I tady řádí zubatá jako všude,ale o tom není řeč,jen že většina z nich

     nechápe jak firma jako ta naše a jak říkají i jejich mohla takhle skončit.Těžko se jim vysvětluje jak v našem případě fungovala právní  džungle

    a nakonec i  loupežníci z fondů kteří si firmu rozebrali k obrazu svému. Do toho přišel módní alibismus ministerstva dopravy, žádná podpora

    soukromé firmě i přesto,že již naši dědové věděli co to znamená strategický zájem státu a vodní doprava  a pak už jen ekologická pomoc zelených

    a dalších přiblblíků kteří nemají o šífortě páru a jsme dnes tam kde jsme nikdo nechtěli být. Je tady velice smutný pohled na rozpadlé budovy

   v Molde a Saale, na zanešený bazén v Saale a poškozené piloty jak němé vykřičníky. I přes to všecko má tahle firma tady ještě pořád vysoký kredit

   a tak bych si jen přál aby nové ČSPLO přežilo tuhle hrůzu a Hamburg zůstal pro nás všecky pořád tím čím byl i s tou vůní kakaa při vjezdu do Peute

   a aby vlajka s modrou hvězdou neskončila v muzeu. Pozdrav Zdeně a  všem ze staré gardy,příště něco veselejšího.

F.Hošna

   Zdravím všechny návštěvníky těchto stránek a šífáky především.

  Posílám pár fotek a doufám, že se budou hodit.

  Pokud ano pošlu ještě další.  Zatím ahoj a klidnou plavbu

 přeje Veselý Pavel.                 25.3.2009

    Chtěla bych touto cestou pozdravit Frantu Hošnu do Hamburku.

    Často vzpomínám na ty časy.Z.Havlíčková   24.3.2009

    Dobrý den ,

    dnes jsem si otevřel oucsplo stránky bez potíží. Ještě dopoledne mně jejich
    otevření blokoval trojský kůň, nevím co se stalo. Večer v pořádku - kůň
    uprchl.

    Bylo by docela zajímavé dát dohromady celou člunovou flotilu podle čísel,
    tak jak jsme ji v minulosti zažili. Přikládám k případnému Vašemu dalšímu
    použití člun 603. Moje fotografie, jaro 1968, kakaové boby, plynování na
    černé ruce a 554 prázdný pod hrází služebny v Magdeburku v roce asi 1965.

    Do souboru město Magdeburk tři fotky z mé sbírky. Budova služebny po
    rekonstrukci po roce 1992, prázdné místo po jejím zbourání, nová budova na
    "našem" bývalém místě. Foto z roku 2006

        Zdraví Vás Pavel Křesťan    ( Fotografie jsou ve složce "MAGDEBURG" a "ČLUNY")

        Ahoj Milane,

    posilam Ti par fotek do Tve krasne myslence zalozit si CSPLO home - page.

    Preji si aby se hodne byvalych kamaradu ozvalo a taky k CSPLO informaci material poslali.

    Kazdopadne budu pravidelny ctenar.

    Tu informaci jsem dostal od Milose Malika, my jsme i po 40 letech stale v kontaktu.

    Tak dofam, ze moje zprava v poradku dojde a ze s ni neco muzes udelat

    mnoho pozdravu Olda Jurek z Nemecka 

    Fotografie jsou k zhlédnutí zde

   

        Dobrý den pane Laube,

        všiml jsem si, že zveřejňujete staré fotky posádek. Posílám, Vám foto posádky  vlečného

        strano kolesového parníku PRAHA – výkon 1000 PS, posádka r. 1961 až 1963, tak jak mi jí ještě loni popsal táta.

                                                                                                                              Stojící z leva:             

                                                                                                                                     Josef Vlasák – kapitán                                  

            Jiří Vejražka – I. kormidelník

            Rolf Schünecke – I. strojník

            Fritz Beutel – II. strojník

            Štěpán Perner – topič

            Jaroslav Lebeda – II. kormidelník

             Sedící z leva:                

            Václav Půček ( alias "Kominík")  –  topič

            ? ?                topič

            Václav Šonka – topič

                                                                                                Václav Koutecký – lodník

                                                                                        Jiří Kadlec – lodník

 Na ty s „?“ si otec zaboha nemohl vzpomenout.  Zdravím a přeji hezký den,   Vejražka Martin