Dobrý den,
informujeme vás o nové publikaci, která mapuje snad veškerou historii osobní lodní dopravy v ČR od parníku Bohemia do dnešních dnů. ;)
Info kde je k získání je na webu http://lodnidoprava.unas.cz/kniha
Zpráva agentury ČTK o knize: https://www.elogistika.info/nova-kniha-sleduje-historii-a-soucasnost-osobni-lodni-dopravy-v-cesku/
Ukázka z knihy: http://lodnidoprava.unas.cz/mapa/OLD-kniha_2021_ukazka.pdf
Unikátní publikace mapuje osobní lodní dopravu v ČR od parníku Bohemia (1841) až po současnost
Poprvé v historii se mohou zájemci o dopravní historii seznámit v jediné knize najednou se všemi místy v České republice, kde byla či je provozována veřejná osobní lodní plavba. Tedy kdy někdo za finanční úhradu přepravoval plavidlem jiné lidí po hladinách řek či přehradních nádrží. Dosud se literatura věnovala převážně lodím na Vltavě v Praze, částečně na Slapech+Orlíku+Lipně (jen do 1985) a Brněnské přehradě. Jiné plavební provozy v Čechách a na Moravě nebyly knižně souhrnně zpracovány, jen například jako součást regionálních publikací.
Novou knihu Petra Fialy a Pavla Gejdoše "Osobní lodě v Čechách a na Moravě 1841–2021" vydal v květnu 2022 brněnský spolek Kultura & Management. Má 292 stran a obsahuje 1400 leckdy velmi unikátních a dosud nikde nepublikovaných dobových i aktuálních fotografií a dokumentů (například momentku požáru lodě Družba na Orlické přehradě).
Kniha začíná provozem prvního českého parníku Bohemia na řece Labi, když se v roce 1841 rozhodli podnikatel John Andrews a loďař Joseph John Ruston konkurovat flotile saské plavební společnosti, z Obříství u Mělníka do Drážďan. Kromě další historie plavby v různých úsecích Labe i Vltavy se samostatné kapitoly věnují dobovým parním člunům na Ohři v Chebu, Máchovu jezeru, Vranovské přehradě na Znojemsku, Baťovu kanálu ze Zlína, Brněnské přehradě či přehradám Hracholusky, Skalka a Jesenice na západě Čech. Připomenuty jsou dávno zapomenuté lodní provozy – jako například na řece Svratce z brněnských Pisárek do Jundrova, v Karlových Varech, na nádrži Mšeno u Jablonce nad Nisou, Plumlovské přehradě na Prostějovsku, rybníku Olšovec v Moravském krasu, Sečské přehradě na Chrudimsku či Boleveckém rybníku u Plzně.
Jako i cestovní průvodce kniha přibližuje nová a nyní funkční místa s lodní dopravou po sametové revoluci – Zámeckou Dyji v Lednici, horní a dolní Novomlýnskou nádrž na Břeclavsku, řeku Moravu na Hodonínsku, Dalešickou přehradu, nádrž Rozkoš, nově splavněnou Vltavu z Týna do Českých Budějovic či pražskou Čertovku. Představuje i podzemní plavbu v jeskyních Punkevních a Císařské v Moravském krasu, bezmotorové čluny v soutěskách Hřenska a v Adršpašských skalách i „plovoucí mosty“ – převozy přes řeky – parní, závěsné na laně, s bidly i moderní motorové. Nechybí zmínky o tuzemských lodních neštěstích, plavebních sběratelských artefaktech či výběr „perliček“ architektury vodních cest. Závěrečná kapitola přibližuje vybraná zajímavá plavidla, jejich technické parametry a historii. V jednotlivých částech knihy jsou zájemci dokazováni na další související literaturu jiných autorů.
O autorech: Petr Fiala – historik dopravy a sportu, autor knihy Ulicemi Brna proti proudu času, spoluautor knih Lodní doprava na Brněnské přehradě 1946–2006 či Kometa - Příběh hokejového klubu.
Pavel Gejdoš – publicista, autor cestovního průvodce Věže České republiky či tištěné mapy Osobní lodní doprava v ČR (2009), editor portálu Lodnidoprava.unas.cz a facebooku Osobní lodní doprava.
Právě tam budou postupně představována prodejní místa knihy. Exkluzivní kniha se totiž nebude distribuovat v běžných komerčních knihkupeckých sítích, ale primárně u provozovatelů lodních doprav, ve specializovaných knihkupectvích a v turistických infocentrech.
Na webu Lodnidoprava.unas.cz jsou také soustředěny prokliky na všechny v knize zmíněné aktuální lodní provozy v Česku. Tamtéž i na facebook.com/osobnilodnidoprava budou přibývat další novinky, které již kniha s uzávěrkou v březnu 2022 nestihla zaznamenat, videa a fotky které se do knihy nevešly. „Velkou inspirací nám byla kniha Osobní lodě na Vltavě 1865–1985 Michaela Bora a Miroslava Huberta z roku 1985. Snad budeme po letech jejich důstojnými pokračovateli. Panu Borovi i mnoha dalším spolupracovníkům velmi děkujeme za pomoc při přípravě knihy,“ dodávají oba autoři.